PROČ SE (NE)BÁT LEPKU
Snad žádná složka potravy není v posledních letech tolik diskutována a tabuizována jako právě lepek. Jedni ho zatracují a druzí odsuzují jeho bezvýznamné vyřazování z jídelníčku. Kde je tedy pravda? Je pro nás lepek přínosem nebo zlem? A pomůže nám bezlepkový jídelníček s hubnutím?
CO JE LEPEK?
Lepek neboli gluten, je komplex bílkovin, který je obsažen v obilovinách, jako je pšenice, ječmen a žito. Lepek patří v rostlinné stravě ke kvalitním a dobře stravitelným zdrojům bílkovin.
Z výživového hlediska není lepek příliš významný, nicméně jeho vlastnosti jsou důležité při zpracování mouky, plní totiž funkci změkčovadla a pojidla – je lepivý a v pekárenství se sním dobře pracuje.
CELIAKIE VS. ALERGIE NA LEPEK
Oba zmiňované termíny spojují zdravotní problémy spojené s konzumací lepku. Nelze je však zaměňovat.
Celiakie je autoimunní onemocnění, kterým u nás trpí čtyřicet až padesát tisíc lidí. U disponovaných jedinců se projevuje chronickým zánětem na sliznici tenkého střeva. Ke střevním příznakům patří: průjem, nadýmání, bolesti břicha, nevolnost, zvracení, zácpa. Mezi mimostřevní příznaky pak patři: únava, úbytek hmotnosti, bolest hlavy, řídnutí kostí, narušení kognitivních funkcí, bolesti kloubů apod. Projevy celiakie tak mohou být různorodé a objevovat se pozvolna, mnohdy týdny až roky po konzumaci lepku.
Naopak u alergie na lepek se příznaky objevují velmi krátce, mnohdy několik minut či hodin po požití lepku. V tomto případě se nejedná o autoimunní onemocnění, ale o alergickou reakci imunitního systému na alergen – lepek. Alergie na lepek se projevuje bolestí hlavy, ucpaným nosem, kopřivkou, otokem a svěděním v ústech, bolestí břicha, nevolností, průjmem, zvracením nebo ztíženým dýcháním. U velmi citlivých osob může dojít až k rozvoji anafylaxe, což je život ohrožující stav.
JÍST LEPEK NEBO NEJÍST?
Dodržovat bezlepkový jídelníček je nutné jen u lidí, kteří mají na lepek intoleranci či alergii. U zdravého člověka nemá vyřazení lepku ze stravy totiž žádný smysl. Naopak může mít opačný účinek a náhlé vyřazení lepku může poškodit mikrobiom a tím snížit obranyschopnost imunitního systému.
Kromě lepku totiž v potravinách přijímáme i jiné důležité živiny, jako např. vlákninu, vitaminy skupiny B, železo nebo některé bílkoviny. Proto by lidé s diagnostikovanou celiakií a alergií měli věnovat pozornost tomu, aby byl jejich jídelníček pestrý. Vyměnit pečivo za kukuřičné nebo rýžové chlebíčky nestačí. Takové výrobky totiž mají vysoký glykemický index a často také obsahují méně vlákniny.
POMÁHÁ VYNECHÁNÍ LEPKU HUBNUTÍ?
Bezlepkové diety jsou stále populárnější a tuto cestu volí i lidé, kterým konzumace lepku nečiní žádné problémy. Dodržování bezlepkové diety je však velmi nákladné, neboť se lepek vyskytuje i tam, kde bychom ho vůbec nečekali - např. v některém pivu, kečupech, uzeninách, čokoládě, sójových omáčkách a čas od času jej najdete i v některých druzích rýžových či kukuřičných výrobků. Při hledání bezlepkových náhražek tak vždy sáhneme hlouběji do kapsy.
Navíc bezlepková varianta nemusí nutně znamenat, že je potravina zdravější či méně kalorická. Opak je často pravdou a hodně bezlepkových výrobků obsahuje mnohem více sacharidů a mnohem méně živin. Může se tak stát, že místo hubnutí budete naopak přibírat. Odborníci tak doporučují spíše omezit pečivo a konzumovat více ovoce a zeleniny než vyřadit lepek z jídelníčku úplně.